Dočteno: Poslední kabriolet ***** (Anton Myrer)

Poslední kabriolet od Antona Myrera – tohle je jedna z mých nejoblíbenější knížek – vedle Americké tragédie od Theodora Dreisera nebo Králíku, utíkej! od Johna Updika. Americký realismus 20. století má zkrátka v sobě něco, co s čím se dokážu identifikovat – ambice, ideály, a možná i to, že ne vše vychází vždy stoprocentně, ale že to není konec světa.

A tak šlo o nejlepší narozeninový dárek tento rok. Když jsem si zničila svůj kindl, měla ji na něm rozečtenou (pozůstalost po předchozím majiteli kindlu), a zaboha ji nemohla sehnat – česky, anglicky, elektronicky, tištěně, nijak. A tak jsem si postěžovala jednomu kamarádovi, a do dvou dnů mi knížka přišla. Takže ještě jednou: <3 DĚKUJU <3

Život není vždycky tak růžový, jak si ho namalujeme. A přesto je krásný a stojí za to žít. Asi tak bych shrnula Poslední kabriolet od Antona Myrera. Generaci George, Nancy, Chris, Russe a dalších vytrhne z mladického snění Druhá světová válka. A budoucnost, kterou si namalovali, musí jít stranou.

Mohlo by se zdát, že je ta knížka depresivní. Ale právě naopak. Člověka tak nějak uklidní, že i když všechno nejde podle plánu, život má své světlé momenty – a ty stojí za to. Přátelé, rodina, užívat si momenty – to za to stojí.

Za zamyšlení pak také stojí závěrečná pasáž – o konfliktu Georgovi generace, a generace jeho dětí, která vyplývá z ambicí, ideálů a snů, které máme všichni v mládí, a které kontrastují s prozřením a vystřízlivěním, jak procházíme životem.

A co čtete vy?

3 months ago

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *